Jdi na obsah Jdi na menu

O základní organizaci (1906-2006)

 

O základní organizaci (1906-2006)

 

    Dne 12. listopadu roku 1906 byl založen první včelařský spolek pro Slavkov a okolí v hostinci U Vrbíků ve Slavkově. V neděli 9. prosince 1906 se konala první valná hromada, na které bylo zvoleno předsednictvo a jednotliví funkcionáři. Na ni se také členové dohodli na pojištění a zasílání časopisu Včely moravské přímo do jednotlivých obcí - Kobeřic, Nížkovic, Němčan a Velešovic a také na zakoupení medometu, vařáku na vosk a lisu na výrobu mezistěn. Spolek měl při založení 24 členů a 366 včelstev. Předsedou byl přítel Josef Cigma, jednatelem František Šimek, dalšími členy výboru byl přítel Kudrnáč z Velešovic, Ludvík Fiala a přítel Lustig, Martin Stárek, Jan Kachlíř z Kobeřic.

 

     K zakládajícím členům patřil i přítel Ludvík Fiala, učitel a později ředitel měšťanské školy ve Slavkově, který také vyučoval včelařství na Zimní škole hospodářské ve Vyškově. V letech 1908 - 1912 zastával funkci jednatele Včelařského spolku ve Slavkově a od roku 1912 - 1915 funkci předsedy. Včelařské veřejnosti byl znám tím, že v roce 1898 založil první včelín, plemennou a oplozovací stanici v Rakousku-Uhersku v lokalitě Ferdinantské poblíž Dědic na Moravě odkud také pocházel. V roce 1910 byl zvolen redaktorem časopisu Včely moravské. V roce 1918 se stává členem Ústředního výboru včelařů moravských v Brně a o rok později jeho předsedou.

 

     V nově založeném spolku měli včelaři jisté výhody, jakými byly nezdaněný cukr, zapůjčování medometu a vařáku atd. Co se týká snůšky, ta byla v této době pravidelnější v obcích přiléhajících k Ždánským lesům. V dalších obcích byla snůška velmi slabá. Pouze jednou za 5 - 6 let byli včelaři spokojeni. Již tehdy bylo zemědělství zaměřeno na pěstování řepy a obilí. V letech s dobrou snůškou se med těžko prodával. Aby se včelaři zbavili medu, museli jít hluboko pod cenu.

 

     Schůze a přednášky se konaly v hostinci U Vrbíků nebo U Černého orla v neděli dopoledne. Pro členy z okolních obcí bylo obtížné docházení, protože se chodilo pěšky. Ale i přesto byla účast vysoká. Počet členů v jednotlivých letech kolísal podle toho, jak byl zajišťován příděl nezdaněného cukru a jaká byla v předchozím roce snůška. Pro zajímavost bylo v roce 1908 členem 55 včelařů a 560 včelstev. V roce 1909 klesl počet včelařů na 45 a počet včelstev na 505. V této době se převážně včelařilo v úlech zvaných Spolčáci, které měly 4 – 5 pater. Ale byli i racionální včelaři, např. zvěrolékař Lustik, který včelařil jak ve Spolčácích tak i v Amerikánech (Langstrof) a matky měl Krajinky (Kraňky). Pokud byla snůška dobrá, Amerikáni se osvědčily, ale to byla pouze jednou za 5 – 6 let.

 

    V době První světové války se činnost spolku omezila pouze na odebírání cukru na krmení a pro vlastní potřebu. V této době ženy včelařů ošetřovaly včely za své manžele, kteří byli ve válce. Nejen, že se podařilo udržet stavy včelstev, ale v roce 1918 se stav členů zvýšil na 70 a počet včelstev na 778. Tento nárůst je možné připsat přídělu cukru, ale také k bohaté snůšce v roce 1917. Cukr byl pro včelaře za 1/10 ceny medu. Ceny medu se v letních měsících pohybovaly kolem 10 Kč/kg, ale v zimních měsících se vyšplhaly až na 20 – 30 Kč/kg. Někteří včelaři prodávali i přes 40 Kč.

 

    Při vzniku První republiky se projevila dobrá nálada. V roce 1920 však přišlo náhlé zklamání. Cukr se prodával za plnou cenu a to také silně ovlivnilo pokles členů. Na druhé straně se však spolek rozšířil o obce Heršpice, Hodějice, Křižanovice a Rašovice. Byla také založena Spolková knihovna. V roce 1927 byl znovu obnoven příděl nezdaněného cukru (5 kg/včelstvo) a tím se počet členů opět zvýšil.

 

     V 30-tých letech spolku finančně přispívaly Cukrovar Slavkov, Okresní silniční výbor a Hospodářské družstvo. V roce 1936 měl spolek 81 členů a 825 včelstev. Příděl cukru byl 12 kg/včelstvo. V tomto roce včelaři vysadili pylodárné a nektarodárné stromy a keře.

 

     V roce 1939 vstoupil do spolku přítel Čeněk Škvařil, který byl znám v celém okolí svým včelínem v Kobeřicích. Včelařil výhradně v nástavkových úlech (slamácích), rámková míra plodiště 42x30cm a v medníku 42x15cm. Nepoužíval mřížku a šíře rámku v medníku byla 35mm. V roce 1938 byla ustanovena Pastevní komise, předsedou se stal přítel Ladislav Hofírek. Na neobdělanou půdu se vyséval vičenec, svazenka a jetel bílý. Od tohoto roku do roku 1943 se počet členů změnil. Ve válečných letech byla povinná dodávka medu. V roce 1944 bylo nařízeno od Ministerstva zemědělství přisunout včelstva k řepce. Náš spolek byl povinen přisunout včelstva k řepce do Komořan. V roce 1945 byl zvolen předsedou spolku Ladislav Hofírek. Povinná dodávka medu na včelstvo byla 4 kg. Pokud se dodávka nesplnila, muselo to být odůvodněno a musela být podána žádost o prominutí této dodávky. V tomto roce se neuváženě kácely stromy, které včelám poskytovaly pastvu (lípy, akáty, jívy a další).

 

     V roce 1953 spolek čekalo zklamání v podobě měnové reformy. V předvečer tohoto dne ujišťoval president Zápotocký občany, že je naše měna pevná a ráno tomu bylo jinak. Ve spolku vznikl problém s penězi na cukr. Jaroslav Jirka, který měl vybráno 22 tis., tyto včas neodevzdal a peníze spolku propadly 1:50. Z vybraných peněz zůstalo spolku necelých 620 Kčs. Včelařské družstvo žádalo zaplatit 4.407 Kčs tj. 1:5. Spolku vznikla značná škoda. Členové se dohodli, že každý doplatí za 1kg 0,80 haléřů v nové měně a přítel Jirka uhradí 10% z celkové částky. Cena za dodaný med byl 24,50 Kčs. V roce 1957 je ustanoven Český svaz včelařů. Moravští včelaři nepřijali tuto novou organizaci s příliš velkým nadšením, jelikož ústředí bylo přestěhováno do Prahy. V tomto roce byla nadprůměrná snůška. Na státní nákup bylo dodáno 1172 kg medu. Poprvé se nemuselo žádat o snížení dodávky. Cukr byl vydáván na poukázky, na jedno včelstvo 7 kg (sleva 1,80 z kg). V roce 1958 byla naše organizace vyhodnocena v celostátní soutěži za přísun včelstev k zemědělským kulturám a do sadů na prvním místě. Odměnou jsme obdrželi 4-rámkový medomet.

 

     V roce 1960 byla uspořádána výstava společně se zahrádkáři, která se vydařila. Navštívilo ji 800 občanů. V roce 1962 v přilehlých obcích Ždánského lesa nemohli včelaři med z rámků vytočit. Šlo o melecitózní med, který se zde po několika letech vyskytoval. V roce 1964 byl 2x uspořádán kurz medového pečiva pod vedením Pavlíny Vlčkové. Byly uskutečněny 2 zájezdy na včelnici na Rusavu a do Olomouce na výstavu květin. Zúčastnilo se jich 91 členů a jejich rodinných příslušníků. Včelaři nadále pokračovali ve výsadbě stromů na vlastní náklady. Jejich práce však byla každoročně ničena vandaly. V letošním roce se cena medu snížila o 2 Kčs/kg oproti minulým rokům. V roce 1965 bylo organizováno 120 členů a 810 včelstev. Byl to nejvyšší počet od založení spolku. Horší však byla situace v dodávce medu. Smlouva byla uzavřena na 1600 kg a odevzdáno bylo jen 225 kg. Chladno, déšť a vítr zavinily v tomto roce jednu z nejslabších snůšek. V roce 1966 nastala změna v tom, že včelaři obdrželi namísto dotovaného cukru 25 Kčs na jedno zazimované včelstvo. Za 1 včelstvo bylo placeno 5 Kčs pro Ústřední výbor Českého svazu včelařů. Snůška byla v tomto roce opět slabá. Ministerstvo zemědělství projevilo poprvé zájem o kočování a na každé přisunuté včelstvo k zemědělské kultuře poskytlo příspěvek 10 Kčs. V roce 1968 činila odměna za každé přisunuté včelstvo 50 Kčs. V červenci byl uskutečněn kurz chovu matek u přítele Jirky ve Slavkově. Byla také uskutečněna společná přednáška se zahrádkáři. V tomto roce zrušil Státní statek Bučovice 150 včelstev, která byla umístěna naší organizací v katastru Heršpice - Jalový dvůr. Český svaz včelařů založil svépomocný fond na odškodnění pojistných událostí bez závislosti na pojišťovně. V soutěži přísunu včel k zemědělským kulturám v okrese jsme obsadili první místo a celostátně jsme byli třetí.

 

     V roce 1970 je v naši organizaci 5 kočovných vozů se 150 včelstvy. S těmito vozy bylo kočováno na řepku, akát na Znojemsko, na les v Rychtářově a na červený jetel. Byla uspořádána jedna přednáška na téma Praktické včelaření. Přednášejícím byl přítel Rasocha z Brna. V přísunu včel k zemědělským kulturám jsme v celostátní soutěži za druhé místo obdrželi čestné uznání.

 

     V roce 1973 nastala změna v platbě za kočování. Při uzavření smlouvy se Zemědělským podnikem o přísunu ke kulturám byly tyto podniky povinny platit za jedno včelstvo 80 Kčs k řepce a do ovocných sadů. Za jetel luční a vojtěšku 120 Kčs. Podniky byly též povinni včelstva ke kultuře přivézt a odvézt. Pokud tak neučinily, byly povinni zaplatit 20 Kčs za 1 včelstvo. Rok 1974 byl na snůšku velmi slabý, někteří včelaři byly dokonce úplně bez medu. I kočovníci vyšli u řepky a akátu naprázdno, ale vše jim vynahradil les, hlavně jehličnany neobvykle medovaly. Dodávku za všechny včelaře splnili kočovníci. V tomto roce obdrželi peněžitou odměnu za přísun včelstev k zemědělským kulturám. V roce 1977 se příspěvek na jedno včelstvo zvýšil na 30 Kčs a příspěvek pro Ústřední výbor českého svazu včelařů na 8 Kčs. V následujícím roce byl navýšen příspěvek na 1 včelstvo na 35 Kčs. V soutěži k přísunu k zemědělským kulturám jsme od Českého svazu včelařů obdrželi Čestné uznání s peněžní odměnou. V organizaci každým rokem ubývali členové i včelstva. Pokles členů za posledních 14 let byl o 1/3 nižší. Průměrný věk členů se zvyšoval. Přednášky byly každoročně uskutečňovány, ale účast byla nízká, přibližně 25-30%.

 

    V roce 1982 byla v našem okrese zjištěna varroáza. Bylo vytvořeno první ochranné pásmo v okruhu 5 km a všechna včelstva vysířena. Nejvíce byl postižen přítel Hanousek z Pavlovic, kterému bylo vysířeno 105 včelstev. Část naší organizace byla v druhém ochranném pásmu, které bylo od ohniska nákazy vzdáleno 10 km. V tomto roce se stav kočovníků zvýšil na 11 s 350 včelstvy. Veškeré informace jsou částečně čerpány z ústního podání pamětníků a částečně z časopisu Včely moravské. Dne 23.3.1982 obdržela ZO dopis od OVČSV, který se týkal stížnosti OVZ na naprostý nedostatek při shromažďování vzorku měli na vyšetření varroázy. Okresní výbor ČSV uložil výboru ZO zajistit, aby v nastávajících úkolech nedocházelo k závažným nedostatkům i za cenu změn ve vedení ZO a doporučuje urychleně provést výměnu předsedy. Na mimořádné členské schůzi dne 8.4.1982 byl odvolán předseda Ladislav Hofírek ze své funkce. Jednatel přítel Vašek se rovněž vzdal funkce jednatele. Do výboru byli navrženi noví členové přítel Jan Šujan a Josef Černík. Tento návrh byl zaslán na Městský výbor národní fronty ke schválení. Po schválení členů národní frontou, je členská schůze ZO 13.5.1982 zvolila. Složení výboru bylo následující: předseda Jan Šujan, místopředseda Radomil Kachlíř, jednatel Josef Černík, pokladník Ladislav Vybíhal, členové výboru MVDr. Lubomír Kutra, Eduard Florián a Antonín Slováček. Revizní komise: Jaroslav Křižka, Karel Hering a Jaroslav Válka. Odstupující předseda nepředal novému výboru žádnou korespondenci ani dokumentaci. Na první výborové schůzi byl sestaven plán práce, podle kterého organizace pracovala. Kontrolní a revizní komise provedla kontrolu inventáře u jednotlivých členů. V tomto roce se vzorky měli odebíraly i v letních měsících 4x s negativním výsledkem. Za tento úkol byli OVČSV odpovědni předseda a jednatel. Činnost základní organizace byla převážně zaměřena na zdravotní stav včelstev, zvelebování včelí pastvy a chov matek. V roce 1983 jsme navázali spolupráci s komisí životního prostředí při MNV ve Slavkově. Byla uspořádána přednáška na téma Jarní rozvoj včel. Byl také promítnut film o varroáze. Na členských schůzích musel být vždy jako první bod politický referát. Měla být utvořena stranická buňka KSČ, ale jelikož byl v organizaci pouze jeden člen KSČ, nemohla být tudíž vytvořena. Na každou členskou schůzi byl zván přidělený člen výboru Národní fronty. Ke konci roku byl zván předseda organizace do Výboru národní fronty, kde musel informovat o činnosti ZO a odůvodňovat nesplněné úkoly, hlavně odpracované hodiny a socialistické závazky. Pro neplnění práce vyplývající z funkce jednatele byl odvolán přítel Josef Černík a novým jednatelem byl zvolen přítel Jan Fries. Ve spolupráci s komisí pro Životní prostředí a myslivci jsme odpracovali při výsadbě stromů a keřů desítky hodin. Činnost organizace byla převážně zaměřena na zdravotní stav včelstev a zvelebení včelí pastvy. Kočovníci přisunovali svá včelstva k zemědělským kulturám dle doporučení Okresní kočovnické komise.

 

     V roce 1984 byly uskutečněny dvě přednášky a jeden kurz chovu matek. K zemědělským kulturám bylo přisunuto 610 včelstev. Kočovníci se zúčastnili brigády v polesí Rychtářov. Ze zdravotních důvodů se vzdal funkce pokladníka přítel Ladislav Vybíhal. Nový pokladníkem byl zvolen MVDr. Lubomír Kutra.

 

     Dne 29.4.1984 ve věku 82 let zemřel přítel Ladislav Hofírek, který byl jedním z významných členů naší ZO. Od roku 1945-1982 zastával funkci předsedy a v OVČSV zastával 12 let funkci pastevního referenta. Byl také členem KVČSV.

 

     V roce 1985 se uskutečnily volby do výboru. Schůze a přednášky navštěvuje stále méně členů – jen asi 40%. V té době měla organizace 77 členů a 721 včelstev. Byly uskutečněny tři přednášky. Včelstva se léčila proti varroáze komisionelně. Komise, která toto ošetření prováděla, obdržela od OVČSV 4 Kčs za každé ošetřené včelstvo. Kočování bylo omezeno kvůli moru plodu v Ježkovicích.

 

     V roce 1986 byl zaznamenán další pokles členů. Byly uskutečněny dvě přednášky a účast byla opět velmi slabá. V naší organizaci máme 10 kočovných vozů s 320 včelstvy. Tento rok patřil ve výkupu medu k nejlepšímu v historii. Na státní nákup bylo dodáno 5075 kg medu. Někteří naši členové se zúčastnili brigády při výsadbě stromů na novém autobusovém nádraží a v okolí zoo koutku.

 

     V roce 1987 se uskutečnila jedna přednáška. Na včelíně přítele Magdy byl v měsíci červnu kurz chovu matek. O chov matek byl z řad včelařů malý zájem. Naši členové vlastnili 5 inseminovaných matek, což byl dobrý základ pro udržení vysoké užitkovosti chovu včelstev.

 

     V roce 1989 byl v Němčanech zorganizován kurz medového pečiva s vysokou účastí. Byla také uspořádána přednáška na téma včelí pastva.

 

     Rok 1990 je rokem převratných změn. Nebyly požadovány žádné závazky na brigádnické hodiny ani sběr železného šrotu a papíru, určování kolik členů má organizace vyslat na oslavy pořádané Národní frontou a KSČ. V organizaci je registrováno 73 členů a 760 včelstev. Z toho 45 včelstev v JZD Nížkovice. Slavkovští kočovníci nemohli z důvodu moru plodu v Hruškách kočovat.

 

     Dne 1.2.1991 se konala výroční schůze za účastí 30 členů. Členové byli seznámeni, že vypadl článek KVČSV. Takže postup informací jde z ZO na OV a dále pak na ÚVČSV. V tomto roce jsme si museli přednášky zaplatit z vlastních prostředků včetně cestovného. Znovu se obnovilo ohnisko moru plodu v Hruškách. Tím se Slavkov dostal do prvního ochranného pásma a u všech včelařů ve Slavkově byla provedena prohlídka na mor plodu. Bylo zakoupeno 6000 kg cukru na zakrmení. 1kg za 12,50 Kčs. Dále byly na požádání členů zajištěny hliníkové konve na med za 150 Kčs/kus. Dotace od Ministerstva zemědělství byla 150 Kčs na jedno zazimované včelstvo a na zakrmení včelstva 40 Kčs. V listopadu bylo na příští rok zakoupeno 8000 kg cukru po 12 Kčs/kg. Počet členů se snížil o 6 a včelstev o 92 oproti minulému roku.

 

     V roce 1992 rostou náklady na chov a ceny včelích produktů klesají. Zájem o včelaření upadá. Podnik Jednota, která med vykupovala, zanikla. Od ÚVČSV byly nabídnuty akcie členům i ZO na nově vznikající akciovou společnost Včela předboj. Tři naši členové si akcie zakoupili v hodnotě 26 tis. Kčs. Nepodařilo se zastavit již 3 rokem klesající počty včelstev a zájem o včelaření. Počet členů zůstává, ale oproti minulému roku ubývá o 88 včelstev. Největší pokles byl v Nížkovicích a to z 65 včelstev na 11. Rovněž byly zrušeny včely v JZD Níčkovice. Včelaři ve spolupráci s ČZS uspořádali výstavu včelích produktů, která se setkala s vysokou návštěvností.

 

     V roce 1994 počet včelstev nadále klesá na 430 což je druhý nejnižší průměr od založení. Přes veškerou snahu se tento pokles nepodařilo zastavit. Věkový průměr se zvyšuje, mezi mládeží není o včelaření zájem. Chybí také motivace, ceny medu jsou stále nižší a jeho odbyt není na takové úrovni, jak bychom si přáli. Dotace na jedno včelstvo činila 100 Kč, ale byla podmíněna odprodejem 7 kg medu/včelstvo. Včelaři, kteří tuto podmínku splnili a žádali o dotaci u ZO, tyto peníze obdrželi.

 

     V roce 1995 se počet členů zvýšil o dva, ale počet včelstev se nezměnil. Dotace již není podmíněna prodejem medu a na jedno zazimované včelstvo činí 120 Kč. Pro ÚV je příspěvek 150 Kč a na jedno včelstvo 10 Kč. Od tohoto roku se časopis Včelařství dostává zdarma. Do OVČSV byl navržen přítel František Reich. Na okresní konferenci byli vysláni Jan Fries a Vladimír Magda.

 

     V roce 1996 bylo hlavní činností i nadále sledovat zdravotní stav včelstev, zajišťovat léky a léčit dle nařízení OVZ. Za zemřelého přítele Jaroslava Piláta vykonává funkci pokladníka přítel Oldřich Večeřa. Dotace na jedno zazimované včelstvo je 120 Kč a na zakrmení 40 Kč. Stav včelstev se zvýšil ze 430 na 485 a přibyl jeden člen. Ve výkupu medu došlo ke zvýšení cen.

 

     V lednu 1997 byl za zemřelého přítele Jana Herrmana, který zastával funkci kulturního referenta, zvolen přítel Jaroslav Molčík. Přítel František Reich byl zvolen do OVČSV jako jednatel. Výstava se zahrádkáři se neuskutečnila z důvodu nedostatku zahrádkářských produktů. Stav včelařů se snížil na 53 a stav včelstev na 473.

 

     V červnu 1998 se uskutečnila beseda na včelíně přítele Vladimíra Magdy z Velešovic spojena s chovem matek. Počet včelstev se zvýšil o 69 to je na 542. Na zazimování jsme obdrželi 35 Kč a dotace 145 Kč/včelstvo. Kromě toho každý včelař na vyšetření směsného vzorku měli obdržel 10 Kč.

 

     V roce 1999 se ekonomické podmínky pro včelaře zhoršily. Výkupní cena medu byla v roce 1998 40 Kč a v tomto roce se pohybovala mezi 25-30 Kč. Zhodnotit práci včelaře mohl jen prodej ze dvora. Příznivé klimatické podmínky v posledních letech a zvyšující se plochy olejnin přispěly k vyššímu výnosu. Tím došlo k mírnému nárůstu včelstev na 542. Včelaři, kteří měli ve vzorcích měli více jak tři roztoče na včelstvo, museli na jaře včelstvo přeléčit. V říjnu jsme na zahrádkářské výstavě vystavovali své produkty. V tomto roce jsme po posledním vytočení medu vložili do včelstev gabonové pásky podporující léčbu varroázy. Ve Slavkově byl zaznamenán úhyn jednoho včelstva.

 

     Na výroční členské schůzi v roce 2000 se uskutečnily volby do výboru a revizní kontrolní komise ZO a důvěrníků v jednotlivých obcích. Na okresní konferenci byli zvoleni Jan Fries, Ladislav Magda a František Rumpa. V jarních měsících muselo přeléčit svá včelstva 26 včelařů na varroázu. Po ukončení medobraní se opět léčilo gabonem. Dotace činila 150 Kč a na zazimování 20 Kč/včelstvo. Příspěvek z jednoho včelstva pro ÚVČSV se zvýšil z 10 Kč na 16 Kč. V měsíci říjnu a listopadu byly včelstva přeléčeny 2x fumigací a někteří včelaři místo druhé fumigace léčili aerosolem. Také byla uspořádána beseda ve Velešovicích ve včelíně u přítele Magdy.

 

     Na výroční členské schůzi v lednu 2002 se schválilo zakoupení aerosolového přístroje a oprava starého. Během ledna byla odebrána měl a zaslána na vyšetření. Každoročně pořádá OVČSV přednášky v Komořanech. Z naší ZO se těchto přednášek zúčastňuje málo členů. V naší ZO se uskutečnila přednáška na téma Racionalizace ve včelařství. Přednášejícím byl přítel Vydra z Brna. Tak jako každoročně se uskutečnila v červnu beseda na včelíně ve Velešovicích s ukázkou tvoření smetenců, osazování oplodňáčků a značení matek. Návštěvnost schůzí a přednášek je asi 60%. Někteří včelaři v letních měsících léčili včelstva formidolem. Toto léčení však nebylo povinné. Průměr na jednoho včelaře bylo 10 včelstev. Příspěvek na zazimování a dotace byly stejné jako v předešlých letech. Příspěvek ÚVČSV se zvýšil ze 150 Kč na 200 Kč v důsledku záplav.

 

     V roce 2003 se uskutečnily doplňující volby do výboru a kontrolní revizní komise. Ze zdravotních důvodů odstupuje z funkce pokladníka přítel Oldřich Večeřa a z kontrolní RK přítel Josef Jelínek a Klement Andrysík. Novými členy výboru byli zvoleni: Jaroslav Kyjovský st., Jaroslav Kyjovský ml. A Michal Cagášek. Na výborové schůzi byl zvolen pokladníkem přítel Jaroslav Kyjovská st. Předseda KRK Michal Cagášek. U pěti včelařů byli nalezeni více jak 3 roztoči na jedno včelstvo. Tyto včelstva musely být z jara přeléčena. Zazimováno bylo 530 včelstev, vyzimováno 414 tj. 21% ztrát. Úhyn byl způsoben pozdní snůškou melicitózního medu, která trvala do poloviny října. Včelaři, kteří měli svá včelstva přímo v lese, měli úhyn až 80%.

 

     Za každé obnovené včelstvo, které uhynulo na podzim 2003, obdrželi včelaři v roce 2004 částku 1300 Kč. V naší ZO uhynulo 113 včelstev a obnoveno bylo 94. Přednáška v tomto roce byla pouze jedna a to na téma Nástavkové včelaření. Přednášejícím byl Miroslav Sedláček z Bučovic. Na jaře tohoto roku muselo ošetřovat svá včelstva 8 včelařů. Neošetřovalo se však gabonem, ale 3x fumigací. Přítelem Liborem Hanouskem z Nemochovic byl uspořádán kurz chovu matek. Na výstavě pořádané zahrádkáři jsme se zúčastnili se svými včelími produkty. Dotace na jedno včelstvo činila 143 Kč, příspěvek na zazimování včelstev byl však zrušen. Léky byly dotovány 70%. Na členské schůzi dne 27.listopadu byl podán návrh na zakoupení kompresoru k léčení včel aerosolem v přibližné ceně 20 tis.Kč. Bylo navrženo, aby každý člen přispěl 20 Kč na jedno včelstvo. Zbytek byl doplacen z rozpočtu ZO. Výborem byli navrženi noví členové do voleb v roce 2005.

 

     Na výroční členské schůzi konané 14.ledna 2005 se uskutečnily volby do výboru a KRK ZO a důvěrníků v jednotlivých obcích. Také byl do OVČSV navržen přítel František Reich. Na okresní konferenci byli zvoleni Jan Fries, Ladislav Magda. Z jara ošetřovalo 20 členů celkem 140 včelstev proti varroáze. Objednaný kompresor byl dodán. V tomto roce byl zjištěn mor plodu v Uhřicích v okrese Hodonín. Z naší ZO do prvního ochranného pásma spadaly obce Kobeřice a Heršpice. Později bylo ohnisko nákazy zjištěno v Rašovicích. Z naší ZO přibyly do prvního ochranného pásma také Nížkovice, Němčany a Slavkov. Tím také vzniklo více práce pro výbor a důvěrníky. Musely být utvořeny tříčlenné komise, které včelstva prohlížely. V měsíci září byla uspořádána výstava společně se zahrádkáři. Dotace na včelstvo byla 146 Kč/včelstvo. Koncem listopadu a v prosinci proběhlo poslední ošetření proti varroáze aerosolem. Za každé ošetřené včelstvo bylo účtováno 5Kč, z kterých byly hrazeny náklady. Komise, které ošetření prováděly, se vzdaly odměn za práci. Koncem prosince byla komisionelně odebírána měl z každého stanoviště na vyšetření moru plodu. Výbor požádal obce spadající do naší ZO o příspěvek na zakoupení kompresoru. Od MěÚ Slavkov jsme obdrželi 5 tis.Kč, od OÚ Heršpice 2 tis.Kč a od OÚ Kobeřice také 2 tis.Kč. Od zbývajících obcí jsme neobdrželi odpověď.

 

     Na výroční členské schůzi v měsíci lednu 2006 byli členové vyzváni, aby uctili památku zemřelého dlouholetého člena naší organizace př. Františka Musila. Předseda př. Šujan dále informoval členy, že do ÚVČSV byl zvolen přítel František Reich. Také bylo odhlasováno navýšení účelového příspěvku ze 4 Kč na 5 Kč/včelstvo. Poplatek na léky také 5 Kč. V jarních měsících 2005 muselo ošetřit 6 včelařů svá včelstva proti varroáze. Kočovat může jen jeden kočovník z Velešovic. Ostatní nemohou v důsledku moru plodu, který se vyskytl v Rašovicích. Kurs chovu matek byl 24.června u přítele Magdy ve Velešovicích. Vedl jej učitel včelařství Libor Hanousek z Nemochovic. Počasí bylo příjemné a účast byla dobrá. Měsíc srpen byl deštivý a chladný. Na zahrádkářské výstavě 23 a 24 září jsme vystavovali včelařské produkty a pomůcky. Tuto výstavu připravili přátelé Šujan, Fries, Kyjovský st., Kyjovský ml., Magda a Reich. Proměnlivé počasí ovlivnilo výnosy a tím rentabilitu včelaření, které se nedá srovnat s předchozími léty. Celkem se sklidilo asi 10 tun medu z 520 včelstev. Celkem se odchovalo od inseminovaných matek a od výběrových včelstev 170 matek. V roce 2006 v měsíci listopadu je naplánovaná slavnostní schůze k stému výročí založení včelařského spolku ve Slavkově.

 

     Výroční členskou schůzi v lednu 2007 zahájil již nový předseda ZO př. Kyjovský Jaromír ml., př. Jan Šujan se vzdal funkce předsedy a byl zvolen místopředsedou. Rok 2006 byl pro ZO Slavkov u Brna významný tím, že uplynulo 100 let od založení včelařského spolku na Slavkovsku. Přítel Šujan měl nelehký úkol sestavit historii včelařského spolku. Původně dobře vedená kronika se za předchozího předsedy př. Hofírka ztratila. Brožuru k stému výročí připravil a dal do tisku př. Reich a spolu s př. Kyjovským ml. sehnali několik sponzorů. K uspořádání výstavy výrazně přispěl i velešovický kronikář pan Mráz. Slavnostní schůze pro všechny členy byla zahájena předsedou př. Šujanem dne 25.11.2006. Dále pokračovala přednáškou př. Miroslava Sedláčka. Na slavnostní schůzi byli přítomni hosté starosta města Slavkova ing. Ivan Charvát, starosta obce Heršpice Jiří Ziegler, místostarosta Velešovic ing. František Krejčíř a další. Druhý den byla výstava spojena s prodejem včelích produktů pro veřejnost, kterou navštívilo kolem 150 lidí. Bez obětavosti našich členů a pomoci sponzorů by nebylo možné v takovém rozsahu výstavu provést. Dne 23. a 24. září ve spolupráci se zahrádkáři ve Slavkově byla uspořádána výstava. Výstavu si nenechalo ujít na 800 návštěvníků. Dobrá spolupráce je i s místní organizací svazu chovatelů, kteří nám zapůjčují své prostory pro konání členských schůzí a výstav. V červnu opět proběhla přednáška u př. Magdy ve Velešovicích s poutavou přednáškou vedenou př. Hanouskem. O dotace na včelstva požádalo 51 našich členů pro 509 včelstev a dva neorganizovaní pro 4 včelstva. Dotace činila 152,-Kč na včelstvo. V roce 2006 se sklidilo necelých 12 tun medu. Všechna včelstva v našem katastru byla ošetřena v průběhu prosince aerosolem. Nová ohniska moru v průběhu roku se nenašla, proto na podzim 2006 zrušila Státní veterinární správa ochranné pásmo. Byl zakoupen nový přístroj na aerosol, který nahradil dvacet let starý dosluhující exemplář.  

 

Jednotliví funkcionáři od založení spolku v roce 1906 po rok 2006

 

Předsedové

1906-1912   Josef Cigma

1912-1915   Ludvík Fiala

1915-1933            -

1933-1938   František Jirka

1938-1945   František Bílek

1945-1982   Ladislav Hofírek

1982-2006   Jan Šujan

 

Místopředsedové

1906-1933

1933- ?         Antonín Bouda

1955-1995   Radomír Kachlíř

1995-2005   MVDr. Lubomír Kutra

2005-2006   Jaromír Kyjovský ml.

 

Jednatelé

1906-1908   František Šimek

1908-1912   Ludvík Fiala

1912-1933            -

1933-1938   František Bílek

1938-1945   Antonín Bouda

1945-1973   Karel Goltmann

1973-1982   Jan Vašek

1982-1983   Josef Černík

1983-2006   Jan Fries

 

Pokladníci

1906-1933              -

1933-1945   Antonín Kozlíček

1945-1970   František Venera

1970-1982   Vladimír Vybíhal

1982-1991   MVDr. Lubomír Kutra

1991-1995   Jaromír Pilát

1995-2003   Oldřich Večeřa

2003-2006   Jaromír Kyjovský st.

 

Chovatelský referent

1983 - Vladimír Magda

 

Předsedové kontrolní a revizní komise

1973-1990   Jaroslav Křižka

1990-2003   Josef Jelínek

2003-2006   Michal Cagášek